Ženská krása
Lidská krása či přitažlivost je častým námětem rozhovorů, článků, knih i filmů. Většinou je posuzována krása ženy, protože u žen je fyzická atraktivita hodnocena a vyžadována více, než u mužů. Její vnímání a hodnocení však je dosti subjektivní. Ideál ženské krásy se mění společně s dobou.
Atraktivita fyzickáje určována podle rysů obličeje, tělesné hmotnosti a proporcí, věku, barvy vlasů i kůže. Samozřejmě za fyzicky atraktivní jsou považovány především mladší ročníky, kde jsou přítomny znaky mládí. To znamená pružná pokožka bez vrásek, vlasy bez šedin, tělo ve tvaru přesýpacích hodin, zejména útlý pas.
Atraktivita osobníje dána osobnostními rysy jedince. Jeho názory, hodnotami, povahovými vlastnostmi, postoji atd. Takže se snadno může stát, že méně fyzicky atraktivní člověk je vyhodnocen jako přitažlivější partner a po bližším seznámení s fyzicky atraktivní osobou dojde k rozčarování.
Atraktivita virtuálníje vlastně novodobým kritériem díky rozvoji sociálních sítí. Tady se nejvíce cení stejný smysl pro humor, podobné hodnoty a vzájemná blízkost komunikačních témat.
Toto jsou kritéria obecná, ale v běžném životě platí hlavně osobní preference, které se mohou značně lišit. Ženy se chtějí líbit samy sobě, ale samozřejmě i mužům. Proto se snaží vypadat atraktivně v rámci svých možností a tělesné konstituce. Neplatí však pravidlo, že atraktivní může být jen dvacetiletá majitelka vosího pasu, blond vlasů a velkých modrých očí. Možná, kdybychom se my ženy zeptaly mužů, co oni upřednostňují na partnerce, budeme se divit, že vosí pas a dlouhé nohy to nejsou. Záleží také na věku muže a zda posuzuje ženu jako event. budoucí partnerku, matku svých dětí nebo pouze jako přechodnou známost, především sexuálního charakteru.
Je smutné, kolik žen ve svých očích neobstojí ve srovnání s něčím tak subjektivním a proměnlivým, jako je ideál ženské fyzické krásy a díky tomu se cítí špatně, nemají rády sebe ani své tělo. Nikomu nevydrží krása věčně, proto je třeba pěstovat i jiné půvaby, než ty fyzické. Mnoho mužů vám potvrdí, že veselá, pohodová žena, která dokáže být kamarádkou i milenkou, je přirozená a sama sebou, je přitažlivější i s nějakou tou „vadou“ na kráse, než fyzicky „dokonalá“ žena, která však nemusí mít duši.